Bety

Bety byla naše druhá jezevčice, dcera Dey. Rovněž bez průkazu původu. Taková malá rezavá a chtělo by se říct hloupá, ale ona byla jen vychytralá Nebyla vycvičená, ale vodítko na vycházku nepotřebovala, nikdy se od nás nehnula. Žádný lovec taky nebyla a snesla se dokonce i s kočkami. Po odchodu maminky do psího nebe zůstala sama, ale brzy jsme si k ní pořídili Brendu. Hodně si s ní "užila". Nejprve využívala toho, že je hloupé štěně a utekla před ní na vyvýšenou terasu. Vyskočila na ni jako laňka, a přestože Brendě by stačil větší krok aby se dostala nahoru, nechápala jak to má udělat a seděla pod terasou a kvičela. Bety si to zřejmě užívala. Jakmile Brenda ale zjistila, že je tak třikrát větší, začala ji šikanovat. Dospělo to až do stadia, kdy jsme měli Bety delší dobu doma, což jí samozřejmě vyhovovalo a užívala si to.

Už si ani nepamatuju, kdy odešla za duhový most, ale i ona byla jedinečná a budeme na ni s láskou vzpomínat