Duben - Vítám všechny v novém roce a u nové aktualizaco po hodně hodně dlouhé době. Opravdu se stydím, doplnila jsem i aktualizace roku 2014. Už delší dobu mě totiž trápilo svědomí, že někteří z vás na stránky zřejmě občas zavítají a vidí tu stále to stejné a to moji neaktivitu. Moc mě mrzí, že jste museli tak dlouho čekat. Vzhledem ke spoustě zdr. problémů, a s tím spojeným nicneděláním a ležením v posteli, už nebylo na co se vymlouvat, jelikož času na to tentokrát bylo dost. A protože má dnes Vendulka svátek a vždy když si na ni vzpomenu, hryže mě svědomí za nealtualizaci ještě víc, hecla jsem se, dneska vše dodělala a rozhodla se zveřejnit! Takže Vendy, hlavně pro tebe a všechno nej!!!

Březen - V polovině března za námi zavítala Vendy a při té příležitosti nás sezvala na sraz. Za naši rodinku se zúčastnily Karasovi tentokrát v plném počtu, Jana a Kardi, Já s Viky a Abbey a z veliké dálky za námi dorazili Kiliánci v plném počtu i s veteránem Whitem. Jsem moc ráda, že s dětmi vážily tak dlouho cestu, aby nás viděli a ukázali nám Garyho, opravdu si toho vážím. Přidali se k nám také Markéta s Charliem a Vendina kamarádka Klárka s kříženečkem Tobim. Počasí se tvářilo všelijak, bylo chladno a vypadalo to, že bude pršet. Díky tomu jsme měli volné pole působnosti, protože všichni raději zůstali doma.

Terka pro nás vybrala hezkou trasu u přehrady směrem ke studánce. Cesta vedla lesem, takže pesani se dostatečně vyřádili mezi stromy a semtam ve vodě či blátě, zatímco děti mohly jet na odrážedlech po asfaltce. U studánky jsme poseděli, podělili se vzájemně sušenkami, piškoty, keksy a vším jedlým pro lidi i pejsky a vydali se na zpáteční cestu. Ač byla skoro celá z kopce a děti i psi měli stále elánu na rozdávání, my dospělí už jsme byli docela uchození. Po celkem 4 hodináchh jsme dorazili zpět do místa srazu u rybářské bašty. Počasí vydrželo akorát, jakmile jsme se rozloučili a nasedli do aut tak se rozpršelo. Bylo to příjemné setkání a všem účastníkům moc děkuju.

Únor - Hned první víkend jsme šli podpořit Renču s Akemi na jejich první výstavu. Akemi si ji užila po štěněcím, panička trošku v nervech, ale zvládli to s hodnocením VN3 a krásným posudkem. Naoplátku za námi další týden přijeli na procházku. Avšak počasí nám moc nepřálo, dostali jsme se jen chvilinku na louku než začala šílená vánice, takže jsme se rozloučili a vydali se k domovům. Renča s Akemi odjela, ale Viky s Abbey měly na návrat domů vlastní názor a domů odmítli jít, což normálně nedělají. Tak jsem si řekla, že to kvůli nim ještě chvíli vydržím. Nakonec bylo z chvíle dvouhodinové putování po okolí za střídavého ostrého sluníčka a vánice. Bohužel nemám tak velkou výdrž jako moji psi a tak jsem po dvou hodinách s umrzlým pozadím a nosem musela opravdu zavelet k návratu domů.

Další víkend - tedy 15.2. - měla Abbey narozeniny.Spolu s Janou od Kardi jsme se domluvily na "oslavě". V neděli jsem holky naložila a jely jsme do Ivančic. Po velikém vítání s Kardi a návštěvě u Lenky, Johnnyho a Ashe, jsme se vydaly na krátkou procházku po okolí. Jelikož bylo počasí téměř jarní, zaplavaly si holky i v řece. A to by nebyla Jana, aby něco nevymyslela. Došlo tedy na potřásání tlapkou a dárky. Abbey dostala veliký věnec buřtů, balíček pamlsků a plyšovou myšku. Po nezbytném vyfocení celý věnec strhla a s vervou se do něj pustila, že se mi podařilo urvat jen dva kousky pro Viky, aby jí to nebylo líto. Abbey měla opravdu radost a myslím, že si své narozeniny užila. Oslavila pro mě neuvěřitlné už sedmé narozeníny. Proto přeju hlavně zdraví moje černé štěstíčko a buď tu s námi ještě dlouho!

Několikrát jsme navštívili štěňátka u Hanky a Peti ch.s. Jackieś Dream. V prosinci se tam narodil vrh 11 flatíků a 9 zlaťáčků, takže návštěvy 20 dovádivých štěňátek byly opravdu veselé. Mojí favoritkou byla oranžová fenečka Aria, moc krásná a rozverná holčička. Návštěvy u prcků byly vždy balzámem na duši :-)

Leden - byl ve znamení tání sněhu, bláta a ošklivého počasí. Ještěže mám holky flatí, které jsou spokojené ať prší, sněží, je sucho nebo bláto. Kvůli práci od tmy do tmy jsme procházkovali hlavně za tmy, ale aspoň ne sami, téměř vždy nám dělají společnost Elie s Dixem a paničkou Mirkou. Aspoň se potmě nemusíme bát.

V lednu se za námi zastavila Renča s hnědou flatičkou Akemi (Aiko Brown Witch), aby ji nechala upravit na výstavu. Děkuju Renči za důvěru. Akemi byla hodná zlodějka buchet :-) Stříhání se jí moc nelíbilo, ale je zatím maličká a vše se učí. Stříhání s patřičnou dávkou úplatků nakonec bylo úspěšné.